Zprostředkovatelem zajištění se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která není zajišťovnou ani jejím zaměstnancem a která za odměnu zahajuje nebo vykonává distribuci zajištění.

V pojistné smlouvě často doplňují základní živelní pojistná nebezpečí. Patří k nim obvykle pád letadla, zemětřesení, výtržnosti, občanské nepokoje atd.

Zvláštní pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy. Pojem pojistné podmínky zahrnuje všeobecné pojistné podmínky, doplňkové a zvláštní pojistné podmínky. Zvláštní pojistné podmínky upravují specifika daného pojištění a reagují obvykle na vývoj škodného průběhu.

„Zvláštní účelovou jednotkou“ se rozumí jakýkoliv podnik, ať už zapsaný do obchodního rejstříku či nikoli, jiný než existující pojišťovna nebo zajišťovna, který přebírá rizika od pojišťoven nebo zajišťoven, a který plně financuje jejich vystavení těmto rizikům prostřednictvím výnosů z vydávání dluhopisů nebo jakéhokoliv jiného mechanismu financování, kdy jsou práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo mechanismu financování podřízena zajistným závazkům tohoto podniku (viz čl. 13 směrnice 2009/138/ES Solventnost II); jde o jeden ze způsobů alternativního přenosu rizika (ART – Alternative Risk Transfer).

1. Jestliže se v době trvání soukromého pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení, nebylo-li dohodnuto jinak (§ 15 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
2. V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je právní úprava „změny pojistného rizika“ obsažena v § 2790 až 2793 a § 2795.