Domovským členským státem (v rámci EU) se rozumí: a) u neživotního pojištění členský stát, v němž se nachází sídlo pojišťovny, která kryje riziko; b) u životního pojištění členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny kryjící závazek; c) u zajištění členský stát, v němž se nachází sídlo zajišťovny.“ (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, Čl. 13 odst. 8).

Například k životnímu pojištění lze navíc sjednat doplňkové pojištění pro případ úrazu nebo nemoci. Pojišťovně lze totiž podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, udělit povolení k souběžnému provozování životního pojištění a zmíněných dvou pojistných odvětví neživotního pojištění. Zákon o pojišťovnictví upravuje rovněž pravidla pro sjednání doplňkového pojištění v neživotním pojištění, a to nad rámec uděleného povolení (viz § 14).

1. Rozšíření pojistné ochrany v průběhu pojistné doby například zahrnutím nových nebo změněných pojistných nebezpečí. Toto rozšíření se provádí hlavně zvýšením pojistné částky (například do domácnosti jsou pořízeny nové věci nebo se podstatně zvýšila hodnota stávajících věcí) nebo limitu pojistného plnění.
2. Prodloužení pojistné doby u stávající pojistné smlouvy.

Jeden z právních aktů EU, který není pro členské státy závazný. Viz čl. 288 Smlouvy o fungování EU.

1. Doručování není detailně upraveno v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Tento pojem je však zmíněn například v § 22 odst. 4 takto: „Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.“.
2. V pojistných podmínkách je vymezeno například takto: Doručování A) Písemnosti týkající se pojištění jsou doručovány a) prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního zákona na poslední známou adresu účastníka pojištění, jemuž jsou určeny, nebo b) osobně zaměstnancem nebo pověřenou osobou odesílatele, nebo c) elektronicky, podepsané podle zvláštních (právních) předpisů. B) Nebyl-li adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost pojišťovny v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 15 dnů ode dne jejího uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. C) Bylo-li přijetí písemnosti adresátem odmítnuto, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy její přijetí bylo adresátem odmítnuto. D) Pokud se adresát v místě doručení nezdržuje, aniž o tom informoval pojišťovnu, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy byla zásilka pojišťovně vrácena jako nedoručitelná.“ (viz Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005, Česká pojišťovna a.s.).
3. V § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je upravena domněnka doby dojití takto: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“.

Důchod, jehož vyplácení není časově omezeno. Je nutno jej vyplácet až do konce života pojištěné osoby. V soukromém důchodovém pojištění se často nejdříve placením pojistného akumuluje kapitál a od určitého data se pak z tohoto kapitálu vyplácí doživotní důchod.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vymezoval v § 790 druhy pojištění takto: pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti za škodu. Tato úprava platila do 31. 12. 2004; právní úpravu pojištění v občanském zákoníku nahradil od 1. 1. 2005 zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který kategorizaci na druhy pojištění opustil. Nicméně i výše uvedené druhy pojištění byly chápány jako základní a bralo se v úvahu, že lze pojistit i jiné pojistné nebezpečí (má se na mysli například úvěrové pojištění, pojištění právní ochrany). V teoretické rovině lze nadále s druhy pojištění pracovat.

Pravidelná opakující se platba (například kterou pojištěný dostává od pojišťovny od počátku stanovené doby výplaty až do konce sjednané doby nebo do jeho smrti - doživotní důchod; dávky lze získávat také v případě pojistné události například ze soukromého úrazového pojištění, pojištění pro případ pracovní neschopnosti apod.).

Důchodovými dávkami se rozumí dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do starobního důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb, v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. Aby se napomohlo finančnímu zabezpečení po odchodu do starobního důchodu, vyplácejí se tyto dávky doživotně. Mohou však být také vypláceny dočasně nebo jednorázově;“. Viz čl. 6 písm. d) směrnice 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

Důchodovými dávkami se rozumí dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově nebo jakékoli jejich kombinace.