Slovník pojmů

Nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.

Právní dokument vytvořený písemnou formou, jehož obsahem jsou smluvní ujednání a podmínky pojistného vztahu, které jsou závazné pro smluvní strany. Pojistnou smlouvu lze též definovat jako dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká a trvá smluvní pojištění.

Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Úplata za soukromé pojištění.

Možná příčina vzniku pojistné události.

Časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.

Peněžní částka vyplacená pojistitelem jako náhrada vzniklé škody v souladu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami.

Podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky.

Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

Osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu.