Financování zdravotnictví

Pandemie koronaviru ukázala, že české zdravotnictví je sice odolné, má ale i řadu nedostatků. Pokud se nezačnou řešit, může se systém zhroutit. Právě kvůli pandemii očekává letos veřejné zdravotní pojištění výdaje navíc zhruba 50 miliard korun. Původně měly dosáhnout 399 miliard. Odborníci i politici se na předvolební diskusi Hospodářské komory shodli, že je třeba připravit zdravotnictví na možné další pandemie i stále rostoucí počet seniorů, kterým současný zdravotní ani sociální systém stačit nebude. HN byly partnerem diskuse.
Pokud by stát nechal zdravotnictví beze změn, mělo by to těžký dopad na veřejné rozpočty. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna by se už za devět let mohla ocitnout ve schodku 110 miliard korun, uvedl její ředitel Zdeněk Kabátek. Za posledních pár let se pojišťovně podařilo na účtech vytvořit poměrně vysokou rezervu přesahující 30 miliard. „Kvůli covidu jsme ale museli do rezerv sáhnout, snížil se nám i výběr pojistného, protože lidé vydělávali méně peněz,“ popsal šéf největší zdravotní pojišťovny v Česku.

Ránu pro pojišťovny znamenají při pandemii vysoké náklady na testování, očkování, ochranné pomůcky a další mimořádné potřeby. Nejrychlejší možností, jak peníze získat, je podle Kabátka navýšení plateb za státní pojištěnce. To se ale nelíbí politikům, kteří se debaty za přísných protiepidemických opatření zúčastnili. Diváci ji mohli sledovat on-line.

„K navyšování dochází vždy v červnu a pokaždé je kolem toho křik, vydírání a dohadování mezi ministerstvy zdravotnictví a financí. To chceme změnit a nastavit jasná pravidla, aby se tyto platby zvyšovaly pravidelně a závazně,“ prohlásila Lenka Teska Arnoštová, zdravotnická expertka ČSSD.

Ostatní strany to vidí stejně. Pokud v říjnových volbách uspějí, chtějí příspěvky zvedat podle předem daného klíče. „Určitě musíme zohlednit inflaci a růst cen,“ dodala Olga Richterová, která na debatě zastupovala koalici Pirátů a STAN. Zvyšování plateb za státní pojištěnce je ale jen první krok, který problémy s předluženým zdravotnickým systémem nevyřeší.

Je potřeba hledat úspory, shodli se politici. Podle nich by je měla přinést i elektronizace zdravotnictví. O té se ale mluví už řadu let, a přestože byla jedním z programových bodů současné vlády, zákon o elektronizaci zdravotnictví ještě neprošel sněmovnou.
„Pro nás je to zásadní téma, které podle našich odhadů přinese do rozpočtu až 20 miliard,“ řekla Richterová. Úspory má elektronizace zařídit zejména dohledem nad pacienty. Bude jasně vidět, pokud člověk začne zbytečně obcházet lékaře, chodit na stejná vyšetření na různých klinikách nebo brát zbytečné množství léků. Zástupci politických stran se také shodli, že pojišťovny musí více motivovat lidi, aby se o své zdraví lépe starali.

Politici, kteří po říjnových volbách usednou do vlády, mají před sebou i další velký úkol. Připravit systém na vlnu seniorů ze silných ročníků 70. let, která přijde za 15 až 20 let. Početná skupina obyvatel znásobí potřebu zdravotně-sociálních služeb a vyvstává otázka, kdo se o tyto lidi postará. Současné kapacity lůžkové i domácí péče stačit nebudou. „Až 160 tisíc lidí by se muselo starat o své blízké, protože by to nikdo jiný neudělal,“ uvedl šéf České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Pojišťovny proto chystají připojištění dlouhodobé péče. To by budoucím seniorům umožnilo zaplatit si ošetřovatele.

Během debaty se politici shodli, že pro takové připojištění prostor existuje a že má jejich podporu. Podle Richterové je ale potřeba přijít navíc s možností zkrácených úvazků nebo sousedské výpomoci. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Péče musí chodit za lidmi, i pro psychiku je to lepší, proto chceme více domácí i terénní péče,“ uvedl. S tím souhlasili všichni zástupci politických stran. Kvůli tomu dokonce uvažují o úpravě fungování ministerstev, která mají tuto otázku řešit. Jde o ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Právě jejich spory často řešení komplikují. „Měli bychom vyčlenit zmocněnce pro sociálně-zdravotní prostředí, protože je to zásadní téma a tyto resorty se historicky neshodnou,“ uvedl Vlastimil Válek (TOP 09), zdravotnický expert koalice Spolu. Komunisté zase zvažují, že by se mohlo zavést ošetřovatelské pojištění, které by se odečítalo rovnou ze současných odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Pravděpodobné je to, že po volbách dojde ke změnám ve Státním zdravotním ústavu a na krajských hygienách. Politici se shodli, že pandemie koronaviru ukázala problémy těchto institucí. „Celý systém ochrany veřejného zdraví je dlouhodobě podfinancovaný. Ukázalo se, že nám chybí silná instituce podobná Institutu Roberta Kocha v Německu,“ uvedl epidemiolog a člen poradního orgánu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar.

Podle politiků je třeba krajské hygieny centralizovat a posílit. Před pár lety totiž došlo k výraznému snížení zaměstnanců na hygienách o 50 procent. A i když během pandemie počty zaměstnanců rostly, stejně se nepodařilo je dostat do stavu před snižováním. Odborníci si rychle najdou jinou práci a epidemiologů je v Česku velmi málo.

50 miliard Kč výdajů navíc očekává letos kvůli pandemii covidu-19 veřejné zdravotní pojištění v Česku. Původně měly výdaje dosáhnout 399 miliard.